Příběhy celiatiků
12.11.2009
Příznaky celiakie se u mě projevili už koncem povinné školní docházky a to v podobě bolestí břicha a nevolností. S příchodem na střední školu mi lékaři zjistili špatně fungující žlučník a nasadili léky, které pomáhali trávení a částečně tak utlumily příznaky celiakie. Ta se naplno projevila asi v 18 letech, kdy jsem během velice krátké doby zhubla o 10 kilo a dlouhodobě se mi nedařilo přibrat. Když jsem se ve 20ti letech dostala do péče gastroenterologa, vážila jsem kolem 49 kilo a bylo mi téměř pořád špatně. Lékař mi diagnostikoval celiakii pouze na základě klinických obtíži, ohmatu břicha a krevním testům, proto jsem nemusela jít na endoskopii.
Dá se říct, že během několika dnů se mi udělalo lépe a zhruba po měsíci na bezlepkové dietě jsem byla bez obtíží. Doktoři mi také předepsali probiotika pro rychlejší obnovu střeva. Dneska jsou to skoro tři roky, co držím bezlepkovou dietu a už jsem se s tím vyrovnala, když začátky nebyly úplně lehké a i nyní „trpím“ když chodím kolem pekárny. Na druhou stranu sem opět plná energie a chuti do života a musela jsem se zdokonalit v pečení, vaření a také se naučit spoustu nových věcí.
Už jako celiatik jsem podnikla tří týdenní poznávací pobyt na Islandu, kde jsem se bez problémů stravovala stejně jako všichni ostatní (a někdy dokonce líp J ). Jediný rozdíl byl v tom, že jsem se sebou místo náhradních ponožek a zásoby mikin nabalila jídlo. Celkově si myslím, že spousta zemí na západ od nás je na tom s dostupností lépe jako mi a sem za to ráda, jelikož cestování mám ráda a nerada bych se ho vzdávala.
Markéta J.
Podpořte i Vy svým příběhem ostatní, kteří trpí stejným onemocněním.
Napište nám svůj příběh.
